Ostrožská Lhota

Podrobnosti

Zveřejněno: 19. leden 2021

Je to zhruba na půldenní výlet nedaleko naší Lhoty. Kaple vnitřního ticha je stromová kaple založená v roce 2016 u obce Nová Lhota. Najdete ji na kopci severozápadně od obce v lokalitě, která se jmenuje Záhumenice a Mezicestí.

My jsme zaparkovali auto hned na okraji obce u čističky, od které se vydáte po polní cestě nahoru. Zhruba po půlkilometrovém stoupání uvidíte po pravé straně 24 lip vysázenými do tvaru kaple. V budoucnu by se koruny stromů měly spojit a vytvořit tak jakési zastřešení prostoru se sloupovím kmenů. Přírodní kaple by tak měla být hlavně pro příští generace. Z místa je nádherný výhled na všechny světové strany. Jako na dlani budete mít před sebou Novou Lhotu a údolí od Suchovských Mlýnů až po Vápenky. Parádní výhled je také na nejvyšší vrchol Bílých Karpat – na Velkou Javořinu (970 m. n. m).

K Havranímu vodopádu se od kaple musíte vrátit a pokračovat přes louku směrem severozápadně, lhotsky řečeno „furt dozadu“. Cesta k vodopádu není nijak značená, prostě musíte v roklině většinou listnatého lesa narazit na potok a jít po proudu až najdete vodopád. Od čističky, kde jsme měli zaparkované auto, jsou to necelé kilometry. To jsme ještě nešli přímo a vodopád hledali.

Nejlepší je dát si vodopád do navigace. Později jsme na mapách zjistili, že vodopád najdete na Havraním potoku, který se nachází mezi Novou Lhotou a přírodní rezervací Jazevčí.

Havraní vodopád

Výška: 2,5 metru

Průtok: 15 l/s

Mohutnost: 37,5 m*l/s

Sklon: 90°

Tok: Havraní potok

Nadmořská výška: 410 m n. m.

Geologický podklad: křídový pískovec

Genetický typ: sekundární, strukturní

Přesná poloha na mapách.cz

GPS: 48.8636847N, 17.5695597E

Máte i vy tip na výlet v blízkém nebo i vzdálenějším okolí?

Napište nám, rádi ho i vaším komentářem zveřejníme.

                                                                    Text a foto:Stanislav Dufka

Podrobnosti

Zveřejněno: 13. leden 2021

 Foto: Silvestr Mach

Podrobnosti

Zveřejněno: 5. leden 2021

KRÁL JE MRTEV, AŤ ŽIJE KRÁL!

Na podzim tohoto zvláštního roku byla svolána mimořádná schůze členské základny za účelem volby nového organizačního vedoucího Slováckého krúžku Háječek. Na této schůzi byla drtivou většinou zvolena novou vedoucí dosavadní dlouholetá členka – slečna Lucie Bachanová.

S jejím nástupem do funkce k 1. 1. 2021 se uzavře i moje bezmála 10letá kapitola na této pozici.

Když jsem tenkrát, zjara roku 2011, s návrhem své osoby na post vedoucího souhlasil, netušil jsem, na jak dlouho se k tomu zavazuji, ani jak moc to ovlivní můj život.

Už samotné navázání na letitou službu předchozích vedoucích a úroveň jejich práce nebylo vůbec snadné. Čekala nás také nevyhnutelná generační obměna. Někteří „zasloužilí členové“ vyměnili taneční kroj za zástěru a místo v bufetu, ve sklepě, nebo u kotliny s oškvarkama, jiní ukončili činnost úplně.

Přesto se postupně podařilo doplnit „stavy“ z vlastních odchovanců z Kameňáčku i přilákat nové, třeba i folklorem zatím příliš nepolíbené nadšence. Společnými silami jsme pak udržovali našimi předchůdci vytyčený směr, kterým je udržování a rozvoj tradic v naší obci.

Se skvělým kolektivem plným chuti do práce, který tam vždy převažoval se pak dařilo bez větší nadsázky vše, do čeho jsme se pustili. Od dokončení podkroví na lidovém domku, přes každoroční podnětné výstavy fotografií, uspořádání 30. výročí založení krúžku se setkáním bývalých členů, spoluúčasti na Srazu Lhot a Lehot 2016 režií folklórního programu, založení nové „tradice“ turnaje folklorních souborů v plážovém volejbale o putovní pohár s přiléhavým názvem Háječek CAP a mnoho dalšího.

Společně s přáteli z Ostrožanu a Dolňácka jsme absolvovali Národní dožínky v Praze na Letné v letech 2017, 2018 a 2019, společně se zdokonalovali na soustředěních a společně také připravovali zájezd na folklórní festival do Černé Hory. Právě družba a navázání užší spolupráce s nejbližšími folklorními sousedy z Hluku a Uherského Ostrohu se ukázaly jako velmi žádané a efektivní prvky fungování krúžku právě v dobách, kdy při nepřeberném množství možností na vyžití ve volném čase neoplývají především malé lokální soubory přebytky zájemců o členství. Zejména pak ty skupiny, jejichž primární náplní není tvorba a dril scénického divadelního představení ve folklorních kostýmech, nýbrž život folklorem a tradicemi prosáklý, s hlubokou vazbou k vnitřním kořenům, s pokorou k předkům a jejich dřině, kterou v krajině kolem nás zanechali, s veškerou prací, láskou a v neposlední řadě humorem.

To vše v takové míře, jakou si k tomu lze jen představit. //A že sme sa my kluci při štěpánském koledování nebo šlahačkové obchůzce nasmáli!! Děvčice, keré na nás do noci čekaly už míň!//

Aneb, jak kdosi kdysi trefně poznamenal, Háječek není jen folklorní soubor, HÁJEČEK JE ŽIVOTNÍ STYL!

Za toto patří dík všem, kdo v něco podobného, byť v koutku duše věří, nebo těm slovům alespoň rozumí, a proto Háječek už roky podporují a s ním sympatizují. Jste to vy všeci, Lhoťani, kteří rok co rok s úsměvem otvíráte dveře chase na hody, nebo průvodu masek při fašanku s taléřkem milostí v jedné ruce a flaškú gořalky ve druhé. A s otevřeným srdcem. Pro vás to děláme a pro vás dělat budem!

Háječek v posledních deseti letech mně mnohé dal i mnohé vzal. Vzal mně spoustu kamarádů, protože udržení nastaveného směru svěřené instituce nebylo vždy v souladu s přesvědčením všech. Dal mně naopak příležitosti poznat mnoho zajímavých lidí z řad folklórních a národopisných osobností. Pomohl mi dospět a našel jsem si v něm ženu (i když ta by si mě asi našla kdekoliv ????).

Upřímně obdivuju svoje rodiče za vytrvalost, se kterou pro Háječek žijí a slouží mu. Obdivuju také to, jak dokázali oni a dříve i manželé Radochovi řídit soubor – prakticky nepřetržitě – a přitom vychovávat děti a vést rodiny. Tehdejší doba ale byla v mnohém jiná než ta dnešní. Především byla míň uspěchaná.

Já žiju dnes a rozhodl jsem se, že se chci rodině věnovat na plný úvazek. A proto předám „žezlo“ dál.

Lucce v nové pozici přeju, aby nezhasnul ten oheň, který žene její temperament vpřed. Přeju jí, aby měla minimálně stejné štěstí na lidi kolem sebe jako sem měl já. A taky, aby cítila vaši přízeň a podporu v takové nebo větší míře, jak sem to měl možnost cítit já. Protože bez toho ani sebelepší vedoucí nemůže být úspěšný.

Já za sebe mohu slíbit, že budu Lucce k dispozici jak radou (bude-li o ni stát), tak hudebním doprovodem a v neposlední řadě také přísunem nových členů.

Díky všem!! Za Slovácký krúžek Háječek

(naposledy) František Hájek IV.

Foto: Archiv FH.

Podrobnosti

Zveřejněno: 3. leden 2021

Fotky naší Lhoty, které nafotil těsně před koncem roku Silvestr Mach. Původně měla být Lhota nafocena se sněhovou peřinou, ale jaksi jsme se jí zatím nedočkali. (std)

Podrobnosti

Zveřejněno: 6. prosinec 2020

První prosincovou středu, několik minut po osmé hodiny ráno, padl k zemi vánoční strom pro naši Lhotu. Urostlý smrk je z areálu místní školky a údajně ho tam vysadila začátkem osmdesátých let bývalá ředitelka školky Ivana Vlková. Smrk byl dlouhý 14.90 metru, ale musel být kvůli přepravě a také kvůli vzhledu o pět metrů zkrácený.

Ve středu odpoledne už smrk zdobil plochu u obecního úřadu. Zdobení měli na starosti, ostatně, stejně jako v uplynulých letech pracovníci naší obce. „Máme novou hvězdu, vyměnili jsme některé ozdoby, rozsáhlejší výměnu výzdoby plánujeme na příští rok,“ prozradil starosta naší obce Roman Tuháček.

Vánoční strom se rozsvítil v sobotu 5. 12. v 16.30 hodin. Při té příležitosti popřál starosta obecním rozhlasem občanům pohodové prožití Vánoc a poděkoval za trpělivost v této nelehké době.

                                                                                              std

                                                                Foto: Stanislav Dufka, Roman Tuháček. Video: RT.