KRÁL JE MRTEV, AŤ ŽIJE KRÁL!
Na podzim tohoto zvláštního roku byla svolána mimořádná schůze členské základny za účelem volby nového organizačního vedoucího Slováckého krúžku Háječek. Na této schůzi byla drtivou většinou zvolena novou vedoucí dosavadní dlouholetá členka – slečna Lucie Bachanová.
S jejím nástupem do funkce k 1. 1. 2021 se uzavře i moje bezmála 10letá kapitola na této pozici.
Když jsem tenkrát, zjara roku 2011, s návrhem své osoby na post vedoucího souhlasil, netušil jsem, na jak dlouho se k tomu zavazuji, ani jak moc to ovlivní můj život.
Už samotné navázání na letitou službu předchozích vedoucích a úroveň jejich práce nebylo vůbec snadné. Čekala nás také nevyhnutelná generační obměna. Někteří „zasloužilí členové“ vyměnili taneční kroj za zástěru a místo v bufetu, ve sklepě, nebo u kotliny s oškvarkama, jiní ukončili činnost úplně.
Přesto se postupně podařilo doplnit „stavy“ z vlastních odchovanců z Kameňáčku i přilákat nové, třeba i folklorem zatím příliš nepolíbené nadšence. Společnými silami jsme pak udržovali našimi předchůdci vytyčený směr, kterým je udržování a rozvoj tradic v naší obci.
Se skvělým kolektivem plným chuti do práce, který tam vždy převažoval se pak dařilo bez větší nadsázky vše, do čeho jsme se pustili. Od dokončení podkroví na lidovém domku, přes každoroční podnětné výstavy fotografií, uspořádání 30. výročí založení krúžku se setkáním bývalých členů, spoluúčasti na Srazu Lhot a Lehot 2016 režií folklórního programu, založení nové „tradice“ turnaje folklorních souborů v plážovém volejbale o putovní pohár s přiléhavým názvem Háječek CAP a mnoho dalšího.
Společně s přáteli z Ostrožanu a Dolňácka jsme absolvovali Národní dožínky v Praze na Letné v letech 2017, 2018 a 2019, společně se zdokonalovali na soustředěních a společně také připravovali zájezd na folklórní festival do Černé Hory. Právě družba a navázání užší spolupráce s nejbližšími folklorními sousedy z Hluku a Uherského Ostrohu se ukázaly jako velmi žádané a efektivní prvky fungování krúžku právě v dobách, kdy při nepřeberném množství možností na vyžití ve volném čase neoplývají především malé lokální soubory přebytky zájemců o členství. Zejména pak ty skupiny, jejichž primární náplní není tvorba a dril scénického divadelního představení ve folklorních kostýmech, nýbrž život folklorem a tradicemi prosáklý, s hlubokou vazbou k vnitřním kořenům, s pokorou k předkům a jejich dřině, kterou v krajině kolem nás zanechali, s veškerou prací, láskou a v neposlední řadě humorem.
To vše v takové míře, jakou si k tomu lze jen představit. //A že sme sa my kluci při štěpánském koledování nebo šlahačkové obchůzce nasmáli!! Děvčice, keré na nás do noci čekaly už míň!//
Aneb, jak kdosi kdysi trefně poznamenal, Háječek není jen folklorní soubor, HÁJEČEK JE ŽIVOTNÍ STYL!
Za toto patří dík všem, kdo v něco podobného, byť v koutku duše věří, nebo těm slovům alespoň rozumí, a proto Háječek už roky podporují a s ním sympatizují. Jste to vy všeci, Lhoťani, kteří rok co rok s úsměvem otvíráte dveře chase na hody, nebo průvodu masek při fašanku s taléřkem milostí v jedné ruce a flaškú gořalky ve druhé. A s otevřeným srdcem. Pro vás to děláme a pro vás dělat budem!
Háječek v posledních deseti letech mně mnohé dal i mnohé vzal. Vzal mně spoustu kamarádů, protože udržení nastaveného směru svěřené instituce nebylo vždy v souladu s přesvědčením všech. Dal mně naopak příležitosti poznat mnoho zajímavých lidí z řad folklórních a národopisných osobností. Pomohl mi dospět a našel jsem si v něm ženu (i když ta by si mě asi našla kdekoliv ????).
Upřímně obdivuju svoje rodiče za vytrvalost, se kterou pro Háječek žijí a slouží mu. Obdivuju také to, jak dokázali oni a dříve i manželé Radochovi řídit soubor – prakticky nepřetržitě – a přitom vychovávat děti a vést rodiny. Tehdejší doba ale byla v mnohém jiná než ta dnešní. Především byla míň uspěchaná.
Já žiju dnes a rozhodl jsem se, že se chci rodině věnovat na plný úvazek. A proto předám „žezlo“ dál.
Lucce v nové pozici přeju, aby nezhasnul ten oheň, který žene její temperament vpřed. Přeju jí, aby měla minimálně stejné štěstí na lidi kolem sebe jako sem měl já. A taky, aby cítila vaši přízeň a podporu v takové nebo větší míře, jak sem to měl možnost cítit já. Protože bez toho ani sebelepší vedoucí nemůže být úspěšný.
Já za sebe mohu slíbit, že budu Lucce k dispozici jak radou (bude-li o ni stát), tak hudebním doprovodem a v neposlední řadě také přísunem nových členů.
Díky všem!! Za Slovácký krúžek Háječek
(naposledy) František Hájek IV.
Foto: Archiv FH.
