Ostrožská Lhota

Podrobnosti

Zveřejněno: 21. únor 2021

Přihlásili se na nejslavnější, největší, a v Česku také nejoblíbenější běžkařský závod. Petr Ratajský a Richard Dominik absolvovali na 54. ročník ČEZ Jizerské padesátky.

Nejprestižnější český lauf se jezdí od roku 1968. Letos se v kategorii Amatérů jel díky koronaviru virtuálně – na dálku. To znamená, že si můžete svoji trasu odběžkovat prakticky kdekoliv. Výkon z aplikace pak zašlete pořadatelům. Petr a Richard si porci 50 km odjeli na beskydských Pustevnách.

Za kolik hodin borci zvládli celou trasu? Na jaké umístění to stačilo? Jak hodnotili svůj výkon? Všechno se dozvíte v dalším lhotském zpravodaji.

                                                                                              Text a foto: Stanislav Dufka

Podrobnosti

Zveřejněno: 11. únor 2021

Podívejte se na fotky zasněžené a také zamrzlé naší Lhoty a blízkého okolí.

Smínky jsou z týdne od 8.2. - 12. 2. 2021. Za fotky autorům děkujeme.

Foto: Michaela Matuštíková, Věra Pavliňáková a Stanislav Dufka.

Podrobnosti

Zveřejněno: 3. únor 2021

Do naší mateřské školy byla pozvána Mgr. Alena Svobodová, která přijela s prožitkovým výchovným programem nazvaným Buďme kamarádi.

Cílem programu bylo přiblížit dětem hravou formou svět osob s postižením.

Celým programem děti provázela panenka Anežka, která za dětmi přijela na vozíčku a postupně dětem představila své kamarády s tělesným, zrakovým a sluchovým postižením. Program byl tedy rozdělený do tří částí.

První část byla zaměřena na tělesné postižení a děti se v dozvěděly, k čemu slouží invalidní vozíček, jak ho tělesně postižení používají a sami si mohly vyzkoušet, jak se na něm jezdí. Pomocí obrázků se seznámily s řadou sportů pro vozíčkáře. Pokoušely se malovat nohama i skládat kostky bez pomoci rukou.

Druhá část byla zaměřena na zrakové postižení. Paní magistra dětem vysvětlila, které smysly pomáhají nevidomým, k čemu je bílá hůl nebo vodící pes. Ohmataly si Braillovo písmo, psaly na Pichtově psacím stroji a Braillovo písmo vypichovaly tužkou. Ve dvojicích si vyzkoušely, jaké to je vést nevidomého i chůzi s bílou holí. Hmat si procvičily při vkládání tvarů do příslušných otvorů, samozřejmě poslepu nebo při hraní hmatového pexesa.

Třetí část byla věnována sluchovému postižení, při které si vyzkoušely, jak se dorozumívají neslyšící. Na závěr se naučily krátkou větu ve znakovém jazyce. Děti si celý program velmi užily.

                                                                                    Text a foto: Eliška Pospíšilová

Podrobnosti

Zveřejněno: 28. leden 2021

Charitní Tříkrálová sbírka je od počátku své historie postavena na principu koledování. S tím podstatným úmyslem, že všichni, tím nejmenším koledníčkem počínaje a hlavními koordinátory konče, dělají všechno zcela nezištně – pro ty potřebnější z nás, kterým není dopřáno tolik zdraví a štěstí jako většině dárců.

Všem kdo otevřeli dveře, srdce a peněženku se dostávalo upřímného vinšování štěstí, zdraví a dlouhých let od všech králů i jejich družin, kteří „přišli z daleka“. Od těch, kteří vyrazili často do sněhu, mrazu a nepohody nejenom proto, aby z dárců „něco vyrazili“, ale aby vytvářeli sounáležitost s potřebnými, ukazovali dětem, že pomáhat je normální a správné i jak povznášející je být milosrdným.

Zdá se, že letos je všechno jinak? Je to jen zdání. Bezpochyby nákaza přináší mnohá donedávna nepředstavitelná omezení, ale život jde bohudíky dál. Jen je třeba přizpůsobit formu. Více komunikace se přesunulo do virtuálního prostoru …a odtud zaznívá i ono dětsky upřímné „My tři králové jdeme k vám, štěstí zdraví vinšujem vám…“ I letošní zkušenost se sbírkou ukazuje, jak silně je dobro zakořeněno v lidských srdcích, kolik dokáže překonávat překážek. Chce to pravda někdy trochu nápaditosti. Tak byly letos více než v jiných letech využívány dárcovské DMS přes mobilní telefony i příspěvky přímo na účet Oblastní Charity v Uherském Hradišti. Díky všem, kdo takto přispěli.

Ve Lhotě jsme se po posouzení několika návrhů jak sbírku u nás uspořádat dohodli, že bude lepší než jednorázové „pouliční sbírání“ umožnit přispívat po dobu dvou týdnů na místech, která ochrannými omezeními nebyla znepřístupněna.

Proto velice děkuji za vstřícnost paní účetní Lidce i paní matrikářce Hance z Obecního úřadu, všem prodavačkám z prodejen Enapo i Jednota, stejně jako majitelům Budařovým a personálu cukrárny a zvláště všem, kteří kolem tradičních pokladniček neprošli nevšímavě. Kolik jsme my Lhoťané přispěli celkově, nikdo zjišťovat nebude, ani to není důležité. Podstatné je že se opět našla cesta i ochota pomáhat. Víme však, že přímo v pokladničkách se nastřádalo krásných a užitečných 31 318,- Kč. Symbolické je i to, že čtyřicet pět procent této částky bylo z pokladničky v kostele. Tož upřímné Pán Bůh zaplať všeckým aj každému jednomu.

…za Farní dobrovolnické (charitní) středisko P. Antonína Šuránka pokoj a dobro všem dárcům minulým i budoucím přeje Václav V. Hájek

Foto: VH.

Fotku papírových králů poslala Alka Skřenková. Vyrobila to jedna skupina dětí, které měly koledovat.

Podrobnosti

Zveřejněno: 25. leden 2021

Třináct let hlásí v Ostrožské Lhotě na fotbale Bedřich Doležal. Pamatuje krajskou soutěž, vyhrocená derby proti sousednímu Hluku, Ostrožské Nové Vsi nebo třeba Uherskému Ostrohu. Aktuálně „jeho“ Lhota pamatuje i lepší fotbalové časy. Jako hlasatel se připravuje na okresní soutěž – což je na Uherskohradišťsku základní třída.

„Na každý zápas se musím připravit stejně. Je jedno, jakou soutěž hrajete. Podívám se na poslední zápasy soupeře. Zjistím, kteří jsou tam lídři, nebo známí hráči a podle toho si dělám zápisky. Všechno si píšu pěkně ručně,“ líčí přípravu Bedřich Doležal a kvituje nedávné rozhodnutí svazu.

                                                                                                                      std

                                                                       Celý článek si můžete přečíst v dubnovém zpravodaji.

Foto: Dušan Dufka, std.