Ostrožská Lhota

Podrobnosti

Zveřejněno: 30. červenec 2024

Tak trochu jiné byly letošní Ženáčské hody v naší obci. Už v pátek vystoupila na hřišti v rámci hodů známá kapela Čechomor, taneční soubor Hradišťan a regionální seskupení Huménečko. V sobotu zatancoval vojenský umělecký soubor Ondráš, po jeho vystoupení zahrála kapele Artemis.

Ženáčská chasa se představila v sobotu, kdy u obecního úřadu postavila májku. V neděli ráno byla v kostele svatého Jakuba staršího slavnostní mše svatá. Jak bývá ve Lhotě zvykem, tak někteří účastníci šli na hodovou mši v kroji. Jak bývá na lhotské hody už také zvykem, tak v nedělním ránu ukazoval teploměr tropických 28 stupňů. Po mši svaté zahrál u kostela k tanci i poslechu domácí dechový soubor Fašank bend.

Zhruba pětadvacet krojovaných párů se nedělním odpoledni vydalo k obecnímu úřadu pro povolení k hodovému veselí, které udělil starosta obce Roman Tuháček.

Více se o hodech dozvíte v dalším zpravodaji obce. Text a foto: Stanislav Dufka.

ženáčské hody 2024 - video

Podrobnosti

Zveřejněno: 21. červenec 2024

Rybářský spolek už pravidelně o prázdninách organizuje tradiční rybářské závody. V letošním roce byl na programu už patnáctý ročník Dětských rybářských závodů, které vyhrál Lukáš Ratajský z naší Lhoty. Na rybníku Močidla ulovil amura, který měřil 72 cm.

Druhé místo obsadil Michal Kolařík ze Záhorovic, jeho kapr měřil 52 cm. Třetí místo brala holka, Kamila Čechová z Nového dvora, ta ulovila také kapra, který měřil 42 cm. Nejmladším rybářem byl čtyřletý František Machala z Polešovic.

Účast dětí byla velmi slušná. U rybníku Močidla se sešlo 22 mladých rybářů. Rybářský spolek připravil pro děti parádní ceny a pro dospělé skvělé občerstvení ve zbrusu novém přístřešku.

„Je to premiéra nového přístřešku, je kompletně dodělaný. Holky, které obsluhují, jsou pěkně ve stínu. S přístřeškem nám pomohla obec Ostrožská Lhota. Na ceny přispělo družstvo Ostrožko, je to stabilní sponzor, rybář Petr Juřík, také naše obec přispěla, rybářské potřeby v Uherském Ostrohu. Všem sponzorům moc děkujeme,“ krátce okomentoval vydařenou akci předseda spolku Patrik Trčka.

15.ročník Dětských rybářských závodů. 20. 8. 2024. Rybník Močidla Ostrožská Lhota

1. Lukáš Ratajský – Ostrožská Lhota           AMUR 72 cm.

2. Michal Kolařík – Záhorovice                    KAPR 52 cm.

3. Kamila Nováková – Nový dvůr                KAPR 42 cm.

         Stanislav Dufka. Foto: std a Patrik Trčka

Podrobnosti

Zveřejněno: 10. červenec 2024

Je rozhodnuto. Evropská cena za obnovu vesnice 2024 putuje do Kostelní Lhoty v okrese Nymburk. Mezinárodní porota vyhodnotila tuto obec, s necelou tisícovkou obyvatel, jako absolutního vítěze mezinárodní soutěže.

Naše Lhota získala ocenění v kategorie bronzových obcí.

„Dvacetičlenná porota s odborníky z několika evropských zemí byla nadšená. Všechny obce představily špičkové projekty. Tato soutěž nemá poražené, jen těžko se provádělo hodnocení obcí a vesnic. Najít absolutního vítěze je čím dál těžší,“ píše mimo jiné v tiskové zprávě manažer soutěže Theres Friewald-Hofbauer.

Výsledky okomentoval starosta naší obce Roman Tuháček. „Účast v této mezinárodní soutěži je pro nás velká zkušenost do budoucna. Ještě jednou bych chtěl poděkovat všem, kteří přispěli k reprezentaci naší obce v prezentaci všem komisím. Samozřejmě, naše gratulace míří do Kostelní Lhoty, gratulujeme k prvenství,“ prohlásil starosta a ještě dodal.

„Naše obec se zúčastní slavnostního vyhlášení výsledků v Rakousku, které bude 12. 9. – 14. 9. O dalších podrobnostech budeme naše občany informovat.“

Do kategorie „Zlato“ se kromě ostelní Lhoty probojovalo dalších devět účastníků. Evropská cena za obnovu vesnice ve stříbrné barvě bude udělena osmi účastníkům. Tři jsou oceněni bronzem.

TAKTO SE PÍŠE V HODNOCENÍ EVROPSKÉ KOMISE O NAŠÍ OBCI

Obec Ostrožská Lhota, která má přibližně 1 500 obyvatel, se rozvíjí participativním a dobře promyšleným způsobem na základě plánu územního rozvoje a rozvojové strategie, která zahrnuje vizi obce „Místo plné života“.

Zvláštní pozornost je věnována opatřením na ochranu klimatu, jako je výsadba stromů a keřů a zakládání biotopů. Společně s cílenými opatřeními k odstranění černých skládek a k nakládání s odpadními vodami se výrazně zvýšilo ekologické povědomí obyvatel. Rozvoj bydlení, zejména revitalizace starých budov, a podpora podnikání jsou stejně chvályhodné jako angažovanost v oblasti vzdělávání a dalšího vzdělávání všech generací za využití nových technologií.

Obec navíc podporuje aktivity v oblasti kultury a historického povědomí, bylo také zřízeno obecní muzeum a archeologické muzeum, které mají také vzdělávací význam.

Dalšími významnými projekty jsou například vytvoření relaxační zóny, zřízení včelařského centra, sociální aktivity farnosti, sportovní a kulturní iniciativy a vybudování cyklostezek. Mnohé z těchto projektů se vzájemně doplňují a vytvářejí synergické efekty a tvoří silný základ pro další rozvoj obce a posílení její udržitelnosti do budoucna.

Podrobnosti

Zveřejněno: 7. červenec 2024

42. Sraz Lhot a Lehot se uskutečnil ve Starojické Lhotě v okrese Nový Jičín. Zúčastnilo se ho 64 Lhot, ze Slovenska přijelo 10. O dvě obce víc jako v uplynulém roce. Naše obec měla velmi slušné zastoupení. V průvodu šlo kolem třiceti lidí, včetně Fašank Bendu, který přijel speciálně pro tuto příležitost.

Jedním z vrcholů letošního srazu byla už tradiční slavnostní schůze, která začala Českou a Slovenskou státní hymnou.  Na schůzi měl úvodní slovo jeden hlavních organizátorů Aleš Pavlík. Mimo jiné řekl.

„Jsme rádi, že vás můžeme uvítat v naší Lhotě, ale abych byl upřímný, tak jsme čekali víc účastníků. V této chvíli je tu zhruba sedm stovek lidí. Oslovili jsme všechny Lhoty v Česku a na Slovensku (asi 350). Bohužel, s malý účinkem, je potřeba udělat osvětu mezi mladými.“

Účastníky také přivítal zakladatel srazů Jiří Kalousek z Uhlířské Lhoty. „Naše setkání je v obou státech unikátní. Je to továrna na zážitky,“ podotknul.

Po slavnostním průvodu všech Lhot a Lehot byla předána standarta organizátorům srazu v roce 2025.

Setkání Lhoťanů bude příští rok na Slovensku, ve Velké Lehotě, kterou najdete v okrese Žarnovica. Tato obec, která má 1017 obyvatel, organizovala srazy v letech 1993, 2003 a 2013. Standartu osobně převzal a všechny pozval na krásnou přírodu a srdečnost organizátorů starosta Jozef Mihál.

Ostrožská Lhota byla na srazu zastoupena asi třicítkou účastníků, nescházel ani starosta Roman Tuháček, který byl s prezentací obce spokojený.

„Z Ostrožské Lhoty přijeli skalní fanoušci srazu, za což jim moc děkuji. Sraz Lhoťanů je, co se týká přátelství a setkávání lidí, famózní, krásný. Naše obec má vždycky nějaké zastoupení. Přijel také Fašank Bend, který vytvořil nádhernou atmosféru, jednak v průvodu a jednak tady u stánků. Patří jim obrovské poděkování. Ke zpívání se přidalo spoustu Lhoťanů. Všem patří velké díky, že se ta tradice daří udržovat,“ okomentoval akci starosta obce, která má v plánu uspořádat sraz v roce 2031.

Další pořadatelé srazů jsou: Velká Lehota. 2025, Vrbova Lhota 2026, Tvarožná Lhota 2027.

Srazy Lhot a Lehot se začaly pořádat v roce 1981 v Uhlířské Lhotě v okrese Kolín, zúčastnila se ho čtyřicítka Lhot. Slovenské Lhoty se poprvé přidaly v roce 1985 v Nové Lhotě v okrese Hodonín. Tehdy probíhal sraz především v přilehlé osadě Vápenky.

První sraz na Slovensku byl o čtyři roky později (1989) v Dolné Lehotě u Brezna. Rekord v účasti drží Dlouhá Lhota v okrese Mladá Boleslav. V roce 1986 přijelo na sraz 93 obcí. Termín drtivé většiny třídenních srazů bývá první víkend v červenci. Letošního srazu se zúčastnilo 64 Lhot, deset přijelo ze Slovenska.

Text a foto: Stanislav Dufka

Podrobnosti

Zveřejněno: 29. červen 2024

Když jsem na konci loňského června uvažovala, kam vezmu své deváťáky na výlet, chtěla jsem něco mimořádného. Výjimečná třída si zaslouží výjimečný zážitek. Nechala jsem se inspirovat svým kamarádem – kolegou, který oblast Banátu několikrát navštívil, a tak začala několikaměsíční příprava. Na pomoc jsem si povolala nejzkušenější, a to Visit Banát v čele s jejich koordinátorem Honzou Dubnem, který má školní expedice na starost.

Pomohl sehnat další skupinu, která doplnila náš autobus a vše nám naplánoval na míru. Místní průvodce, svérázný chlapík Lojza, se okamžitě stal součástí naší party a perfektně nás doplnil. Vedl nás neohroženě rumunskou krajinou, uzpůsoboval program zdejšímu počasí a vytrvale i nekompromisně nás povzbuzoval. Zažili jsme s ním spoustu legrace.

V pátek 7. 6. začalo naše velké dobrodružství. 12 žáků a 3 dospěláci jsme vyrazili směr rumunský Banát. V sobotu v dopoledních hodinách jsme přijeli do sedla Muntele Mic (1250 m.n.m) a započal náročný výstup na těžko do základního tábora, který ležel 1450 m.n.m. Cesta nebyla jednoduchá, ale byli jsme tým a vzájemně jsme se podporovali.

V základním táboře jsme rozestavěli stany a poprvé jsme nasávali nádheru místní přírody. Nezažijete kouzelnější okamžik, než když bača žene podél vašich stanů stádo ovcí domů. V neděli nás čekal nejnáročnější výstup na Vf. Tarcu (2190 m.n.m). Za silného větru jsme započali výstup na horu, která se schovávala v mlžném oparu a chladu. Doprovod nám kus cesty dělali pastevčtí psi, kteří nás chvilkami hnali jako své stádo.

Po několikahodinovém stoupání jsme dorazili do našeho cíle. Byli jsme na sebe vzájemně pyšní a společně jsme si užívali zdejší vysokohorské atmosféry. Po návratu do základního tábora jsme se osvěžili v místním jezírku, které nám mimo jiné sloužilo jako vana i sprcha zároveň a vstřebávali neuvěřitelný zážitek z vrcholu hory. Další den jsme sestoupali dolů do údolí a vydali se na další dobrodružství do dunajské soutěsky na místních lodičkách motorových člunech. Ve zdejším horkém klimatu nám to poskytlo super ochlazení. To už jsme se přesouvali do první vesnice české komunity Eibenthalu. vesnici, která Tato víska má neuvěřitelnou a nepopsatelnou atmosféru. Odtud pěšky na vyhlídku Znamana, kde jsme přespali a grilovali.

Další den jsme se prošli volně přístupnou jeskyní Ponicova a jeskynním jezírkem jsme proplavali až do Dunaje. V místním vedru jsme nemohli zažít nic méně více nebo lépe? osvěžujícího. To už jsme se loučili s Eibenthálem a nechali jsme se autobusem převést do Sv. Heleny a započali výšlap do další vesnice české komunity Gerniku.

Cestou tam nás zastihla neuvěřitelná bouře s kroupami. Nebylo snadné dojít do Gerniku v bahně po kluzkém kamení, ale všichni jsme si dodávali odvahu, přidržovali jsme se vzájemně, a tak i tohle velké dobrodružství jsme zvládli. Mokří a unavení jsme si dali výbornou večeři od krajanů a část nepohrdla přespáním v postelích místo stanů.

V Gerniku jsme navštívili místní Český dům, kde jsme si vyslechli výklad historie zdejšího místa, zhlédli jsme vybavení domů, strojů na pole i pro všední život, místní oblečení a obuv. Poté nás čekal nádherný výšlap na Rovensko, nejvýše položené vesnice s exkluzivním výhledem do místní krajiny a hor. Po více jak 15 km nás v Rovensku čekaly domácí langoše a buchty. To už se naše dobrodružství chýlilo ke konci. Ráno nás už jen čekal sestup do rumunské vesnice Sichevity, nástup do autobusu a vyrazili jsme na poslední zastávku našeho výletu – Temešvár. Nádherné město s typickou rumunskou atmosférou.

Nebudeme lhát. Výlet to nebyl jednoduchý. Zažili jsme pot, dřinu a místy nás zužovaly puchýře, trny, kluzká tráva, museli jsme se brodit kalužemi a potoky. Ale větší dobrodružství jsme si na konci naší cesty nemohli přát. Máme neuvěřitelné nezapomenutelné zážitky, které nám zůstanou celý život. Ověřili jsme si, že jsme jeden tým, že se dokážeme podělit o jídlo, pití, vzájemně se podpořit. Spolu nám tekly slzy, spolu jsme se smáli. A tak doslova platí heslo organizátorů, kteří nám poskytli tento zážitek: „Banát se nedá vyprávět, Banát se musí zažít.“

Nebojte se Banátu. Vyražte. Nic úžasnějšího nezažijete.

Text a foto: Hana Bartošíková