Ostrožská Lhota

Podrobnosti

Zveřejněno: 31. květen 2020

Lysá hora se svou nadmořskou výškou 1323 metrů nad mořem je označována jako královna Moravskoslezských Beskyd. Tak na tuto královnu se poslední květnovou sobotu vypravili turisté z naší Lhoty. Akce byla v dlouhodobém plánu turistického klubu a po koronavirovém uvolnění se také mohla uskutečnit.

Více se dozvíte v dalším čísle zpravodaje: Text a foto: Stanislav Dufka

Podrobnosti

Zveřejněno: 24. květen 2020

SK Ostrožská Lhota – FC Veselí nad Moravou 6:3

Poslední fotbalový zápas se na lhotském hřišti odehrál 3.11. 2019. O předposlední květnové neděli mohli Lhoťané vyrazit po téměř sedmi měsících koronavirové pauzy znovu na fotbal. Přípravka nám vyrostla do kategorie mladších žáků a prvním soupeřem našeho týmu bylo mužstvo z Veselí nad Moravou.

Přátelské utkání se hrálo na 4 x 20 minut. Mladší žáci dokonale mužstvo z Veselí zaskočili a zvítězili 6:3. Trenér domácího týmu svoje svěřence jenom chválil. „Super výkon, super zápas se soupeřem z krajského přeboru. Všichni hráči podali výborný výkon – nad očekávání. Všichni dokázali oběhat velký prostor. Byl to parádní výkon celého mužstva,“ řekl na adresu svých svěřenců kouč Richard Dominik.

Branky: Ondra Matuštík 3, Bětka Vaněčková 2 a Jana Brhelová.

Rozhodčí: Miroslav Malušek. Diváci: 52. Trenéři: Richard Dominik a Josef Havlík.

                                                                  Text a foto: std

Podrobnosti

Zveřejněno: 18. květen 2020

Podrobnosti

Zveřejněno: 12. květen 2020

Největší rozvolnění po koronavirové pandemii přišlo v pondělí 11. května. Ve skupině 100 osob je možné trénovat a hrát přátelská utkání. Tolik jedno rozvolňovací opatření vlády. To byl pro trenéry lhotské přípravky Ríšu Dominika a Josefa Havlíka důvod povolat svoje svěřence zpět na fotbalové hřiště. Starší přípravka se v pondělí sešla v počtu deseti na svém prvním tréninku od poloviny března. Mladší kluci budou mít svoji premiéru za týden.

„Budeme trénovat pondělí a čtvrtek, rádi bychom také pro kluky domluvili i nějaký zápas,“ nechal se slyšet kouč starší přípravky Richard Dominik.

Lhotské mužstvo dospělých by se mělo na hřišti objevit v rámci několika dnů. „Ještě v květnu bych chtěl odehrát jeden přátelák, v červnu by to měly být dva přípravné zápasy,“ informoval trenér mužů Jiří Jurásek.

                                               Text a foto: Stanislav Dufka

Podrobnosti

Zveřejněno: 11. květen 2020

Když Lhota žila dechovkou. To je pracovní název knihy, kterou sepsal Antonín Bartoš. V knize mimo jiné popisuje svůj život s muzikou a také příběhy kapely Františka Kauce a později Rozmarýnky. Kniha také mapuje všechny lhotské muziky od roku 1850.

Antonín Bartoš: Muzika je půlka mého života

Sedmnáct let hrával v dechové hudbě legendárního Františka Kauce, po sloučení Kaucové a Žajdlíkové kapely pokračoval v Rozmarýnce. Antonín Bartoš patřil se svou křídlovkou neodmyslitelně k oběma vyhlášeným dechovkám. Hudbu miluje, provázela jej a pořád provází jeho životem. Byl to on, kdo před třemi lety zorganizoval oslavu 40. výročí od vzniku Rozmarýnky. Považte, ještě v letošním roce, ve svých 76 letech se naučil hrát na heligonku. Tři roky má sepsaný rukopis o svých zážitcích z obou kapel. Zdá se, že jeho snaha míří do finále. Na podzim by mohla vyjít kniha, kterou o kapelách v naší Lhotě sepsal. Při jednom sezení nad knížkou vznikl také tento rozhovor.

Proč jste napsal knihu o lhotských dechovkách?

Muzikou jsem žil od čtrnácti roků, jak se zpěvem, tak i s hraním. Myšlenka napsat knihu mě napadla, když ve Lhotě dechovka skončila. To, co všechno jsme s muzikou zažili, si pořád dobře pamatuji. Zdálo se mi to obrovská škoda, aby všechny ty příběhy zapadly. Lidi, kteří si některé akce pamatují, jsou prakticky už jenom dva. Já a Laďa Zelený.

Chtěl jste, aby si mladí lidi přečetli, jaké to tehdy ve Lhotě bylo….

Chtěl jsem, aby si to mohli přečíst i potomci lhotských muzikantů. Aby si mohli přečíst, jak to tady vypadalo, když Lhota žila dechovkou. Aby se na to nezapomnělo.

                                                                                  Stanislav Dufka

Foto: std a archiv Antonína Bartoše

Celý rozhovor si můžete přečíst v dalším čísle zpravodaje.